Milovice Sobě

Štve vás česká politika? Máte sympatie k určitému politickému proudu, ale vadí vám současné vedení strany, která ho reprezentuje? Nelíbí se vám některé části programu strany, kterou volíte? Připadáte si, že jste pro politiky důležití jen jednou za čtyři roky? Chcete změnu? Tak vstupte do politické strany!

Podíl oprávněných voličů, kteří jsou členy některé z politických stran, je v České republice něco málo nad 3%. V Rakousku je to přes 17%, ve Finsku přes 9%, v Norsku přes 7% a v ostatních skandinávských zemích plus Švýcarsku více než 5%. Navíc v České republice je zhruba 70 000 straníků z celkových dvou set tisíc členy KSČM. I když se stigma členství v politické straně mezi mladší českou generací pomalu smývá, většina lidí se na něj stále dívá skrz prsty. Straníkem se člověk stává pro peníze, kontakty nebo z bláhovosti – takové je rozšířené mínění o vstupu do strany.

Přitom politická aktivita je pro každého z nás stejně běžná jako nošení ponožek. Aniž bychom si to často uvědomovali, skoro každá naše denní aktivita je v podstatě politickým projevem. Politika námi totiž prostupuje, politika je život v lidském společenství. Způsob zbavování se odpadu, nakládání s vodou a elektřinou, doprava po městě, volba bydliště nebo školy, chování ke starším nebo znevýhodněným lidem, volba ošacení, oblíbená hudba, nakupování potravin a celá řada jiných běžných činností v sobě nese explicitní i implicitní politický vzkaz.

Vstupem do strany získá člověk vliv na personální složení jejího vedení a na obsah jejího politického programu. A není to nijak časově náročné. Stačí přijít jednou za pár měsíců na schůzi a svým hlasem pomoci vyslat na stranický sjezd toho správného delegáta. Zapojit se samozřejmě může každý mnohem více, pokud má chuť a pokud mu časové možnosti dovolí. Ale samotné masové „polidštění“ českých politických stran by stačilo k tomu, aby narušilo zavedené přátelské sítě a stranu „zpolitizovalo“. V opačném případě se ze stran skutečně stanou jen ty příslovečné výtahy k moci pro malé skupinky přátel, kteří nejsou zodpovědní ani straníkům ani voličům.

Téměř každý člověk, kterého se dnes zeptáte na politickou situaci, vás odmění znechuceným výrazem. Naštěstí se najde stále dost lidí, u kterých znechucení ještě nepřešlo v lhostejnost. Volby se blíží a je na každém z nás, aby zvážil, jak přispět ke změně klimatu v české politice. Vytváření nových politických stran jen problému dává novou formu, zatímco obsah zůstává stejný. Dokud se nezvýší účast lidí na politickém dění, nebudeme mít politiku pro lidi, ale mimo lidi.

Pomalu se učíme psát radnici, chodit na jednání zastupitelů a podporovat občanská sdružení. Je čas, abychom se naučili být členy strany, bez studu a s hrdostí. Když už ne zpočátku s hrdostí na vlastní stranu, tak alespoň s hrdostí na sebe, že přebíráme svůj díl odpovědnosti a nesedíme s rukama založenýma v klíně.